OPYLAŘENÍ

Včelaření v košnici je hlavně krásný.Napiš to tam lidem jasně. Není to jen o jednoduchosti. Včelaření nikdy nebude jednoduchý. Napiš si tam do záhlaví třeba web o jednodušším včelaření. Včelaření je specifický. Ani nevím k čemu to přirovnat. Je to asi jako… No… U včelaření musíš mít jiný rozpoložení než u rybaření třeba. A v těch tvých košnicích se to projevuje jěště víc než u mě. O to ale jde. Ne? Jseš extrémista a extrémní krása musí být jasně pojmenovaná. Hele. V těch mejch Langstrothech s rámečkama to nikdy nebudu mít tak krásný jako ty. Nikdy nezažiju ten syrovej pocit včelaře pro kterej ty to děláš. Tak proč to z toho webu neleze na první pohled? Jednoduchý to mám já. Vím kdy a jak co a je to. Jednoduchost je relativní. Umím na fagot a proto je to pro mě jednoduchý. Až ty budeš mluvit Japonsky jako mluvíš anglicky… Ty lidi co chtěj jednoduchý včelaření by snad ani neměli začínat. Napiš jim tam že krása je víc než snadnej život. To je bude bavit.

Ten tvůj otočnej úl si pořídím až budu na vozíku.Teď se mi líbí ta žitná košatina. Takovou bych jednu chtěl. Ale ono to dopadne jako vždycky co? Ty vymyslíš. Zaseješ. Sklidíš. A pak tě to přestane zajímat. Dokázal sis že by šlo a začneš s něčim jiným. A nevošívej se. Je to tak. Jak si začal? Ty Lansdróty. To bude lehký. Jenom budeš přehazovat bedýnky. Do našich úlů že se musí lézt. Vyndávat rámečky jeden po druhým. To je votročina. Tak vést 100 včelstev to snad ani nejde. Kolik si jich měl předloni. 40? A kolik jich máš dneska? Dyť jsem to viděl v televizi. Ta holka ve zprávách tam třiktát stála. Tráva pokolena. V tý trávě ty moje kozy co jsem ti svařil. Má to nějakej smysl? Podívej se na Jirku. Ten začal stejně jako ty. Jirko kolik jich budeš zimovat? 160? Slyšíš? Sto šedesát dva včelstva. Všechny ty Lansdróty leží na zahradě ve včelíně. A ty necháš vyrábět vlastní úl. Copa by to v těch LansdrÓtech nešlo dělat? To bylo řečí. Budou to bezúdržbový včelstva. V podstatě bez práce. Byla to

Autogramy do knih jedině plničkou. To je takový to starodávný perou na inkoust. Musí se plnit. Starší generace mu řiká plnička. Propisovací tužkou je to zneuctění autora. Jak prej vemu do ruky plničku je ze mě jinej člověk. A hlavně neudělat kaňku. I když heleďte ona ta kaňka se dneska už moc nevidí. Možná by byla i hezká. Viďte. Stejný to máš se včelama. jak stojíš u úlu je z tebe jinej člověk. A ty chceš bejt jinej člověk. Viď? A máš recht. Já bejt mladší. Hned včelařim. Vyseru se na to spisování a včelařim. A to si piš že bych chtěla bejt lepší člověk. A hlavně lepší včelař. Ale podívej se na mě. Dyť já bych tu bednu ani neunesla. Můj táta co ten se jich nanosil. A myslíš že měl někdy med? Dal nám dětem kousat z plástu a skleničku na vánoce. Vokrádat je nebudeme. Řikal. Včely teda ne. Stačí že je bordel mezi lidma. Včely jsou můj ráj dvaačtyřicet kroků od chlívku. V chlívku je čuník a toho vokrádat taky nebudem. Čestně ho sníme. V ráji já krást nebudu. Na to sem moc bohabojnej. Měl