Jednoduše

Zjednodušit včelaření neznamená zjednodušit si včelařský život.Nejde nám o jednoduché žití.
Jde nám o krásu žití.
Krásno je spojené s čistotou.
S čistotou myšlenek.
Bez lhaní si do kapes.
Snadná cesta je jiná.
To stačí zajít na místní schůzi ČSV.
Tam se poklonit a nechat se vést za ruku.
Za pár let je z vás zkušený rutinér omylů.
Jeden včelař jako druhý.
Je to snadné.
Rámečky.
Mezistěny.
Medomet.
Medník.
F1 matka.
Souše.
Cukr.
Gabon.
Výnos.
Schůze ČSV.
Tak trochu to připomíná internetové fotografie všeho.
Nebo internetovou novinařinu.
Všude stejné informace s jiným titulkem.
Je to mor dnešní doby.
Lisovaná realita.
Hlavně ať jsou všechny buňky v úle stejné.
Víte že si můžete tisknout souše na 3D tiskárně?
Dokonce tam můžete dodržet přírodní strukturu díla.
Stačí najít divoké včelstvo.
Zničit ho a plásty oscanovat.
Může to udělat každý ve své oblasti.
Ať máte unikátní plásty a hlavně lokální.
Ne!
Jen blbě kecám.
To teprv asi přijde.
Začal to asi H. Ford.
Pásová výroba.
Pásový opar.
Pásová kasa v supermarketu.
Z židovských obchodníčků jsou pípající otroci.
Je to snadné.
Ona ta jednoduchost je ošemetná.
Kodak to uměl.
Zmáčněte čudl a zbytek uděláme za vás.
Nebo Steeve.
Uděláme počítače tak jednoduše ovládatelné, že už nikdy nebudete kreslit tužkou.
Beziére stůj při nás.
Díky Fordovi máme auta všichni.
Díky počítačům máme dokonce všichni stejně ošklivá.
A rohlíky nejsou k žrádlu.
V Japonsku tomu kdysi udělali přítrž.
Oni nějak neměli písmo nebo co.
Tak si pro něj dojeli do Číny.
Zaplať za to bůh.
Ty čínský znaky Kanji jsou nádherný.
Ale časem někomu došlo že tak to dál nepůjde.
Zakázali jim tedy cestovat.
A číst cizí knihy.
A taky nikdo nesměl přicestovat.
Myslím že i telefon jim odpojili.
Musíte sami přijít věcem na papiňák.
Tenkrát řekli.
Na téměř 2OO let.
200 roků bez internetu a obkreslování.
Vznikl jinej svět.
A když to pak prasklo?
Všichni chtěli v Japonsku umět totéž co zbytek světa.
Málokdo se jel učit do Japonska.
Tím pádem je Japonský nůž dodnes jiný než ve zbytku světa.
Jeden ručně kovaný máme.
Je magický.
Rukojeť je z magnoliového dřeva.
Ostří kované jak za dynastie Tangů.
Střenka je tužená bůvolím rohem a ostří rezne.
Rezne hned.
Dřív než dokrojíte větší rajče.
Taky nesmí upadnout a na tvrdé se nehodí.
Musí se pořád olejovat včelím voskem.
A na jeho nabroušení je třeba pevnou ruku a přírodní kámen.
Zamiloval jsem se do něj.
Je dokonalý.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Úvodem