ÚVODEM

Bez mezistěn, bez rámků, bez medometu.

Je to tak.
Šli jsme prostě jinou cestou.
Při našem způsobu včelaření nepoužíváme mezistěny.
Stejně tak neznáme slovo souše.
Včely v našem provozu staví každý rok nové divoké dílo.

Co je to tradiční včelaření?
Včelaření bez rámečků a na divokých plástech je samozřejmě naprosto tradiční a původní všude na světě.
V brtích, klátech i košnicích rámečků a mezistěn netřeba.
Zato včelaření současného typu v pravém slova smyslu není tradiční.
Jedná se o novodobé včelaření, které umožnilo jakýsi tovární přístup k chovu.
Tento přístup umožňuje včely chovat jako na běžícím pásu a hlavně umožňuje ze včelstva doslova vyždímat maximální maximum.
To vše se zdá být na první pohled skvělé.
Na ten druhý, to už tak skvělé být nemusí.
To byl také důvod, proč jsme se vydali jinou cestou.
Byl to osamocený start.
Cesta ale naznačila, že chov bez rámků a mezistěn přináší nečekané výhody.
Ty hlavní zmiňme hned tady na začátku.
Minimální nároky na odborné včelařské znalosti.
Netradiční a zdá se velmi účinné možnosti v boji s roztočem Varroa destructor.
Pouhým mechanickým postupem zvyšujeme podstatně účinnost léčby.
Téměř 100% obměna voskového díla každý rok a z toho plynoucí prevence chorob v úlu.

Proč jít jinou cestou?
Na počátku byla prostá nouze.
Koupili jsme nejlevnější nízké nástavky a vysoká dna.
Poslední peníze padly na provizorní střechy.
Jaké bylo naše zděšení, když jsme zjistili, že stejně jako úl budou stát rámky a mezistěny.
Ještě se to musí sbíjet a drátkovat.
Pak to není kam dát a jak odvézt, aby se to nepolámalo.
Tohle máme proboha dělat v městském bytě uprostřed Prahy!
Řešení bylo jen jedno.
Anglicky se to jmenuje Top Bar Hive.
Česky tomu říkáme úl s horní loučkou nebo prostě bezrámkové včelaření.
Místo rámku jsme začali používat jen horní loučku.
Je obdobná jako vrchní část rámku.
Liší se jen jakýmsi podélným břitem uprostřed, nebo drážkou do které se zalévá vodící pásek vosku. Praktičtější je podélný břit.
Včelař do nástavku nese jen otep prkýnek.
300 se jich vejde do tašky z Ikea.
Můžete pak jezdit ke včelám třeba vlakem.
Loučky pro třicet včelstev uvezete v batohu.
Obešli jsme se i bez medometu.


Kde je problém?
Problém je v našich potažmo vašich hlavách.
Novoty nám jaksi do hlav těžko lezou.
Musíme zahodit téměř vše, co jsme se naučili, a začínáme znova od nuly.
Opravdu od nuly, přátelé.
Bezrámkové včelaření není nic pro staré rutinéry.
Bezrámkové včelaření je hlavně pro mladé, ohebné a avantgardní včelaře.
Liší se snad úplně ve všem.
Jinak se například manipuluje s plástem.
Pohyb, kterým plást prohlížíme, je odlišný od běžného.
Běžným pohybem se totiž plást poláme.
Liší se také nástroje na vyříznutí plástu z úlu.

Proč to funguje?
Kopírujeme divoké včely.
Stačí včely nasypat do prázdného úlu.
Nesmí v něm být žádný starý plást.
Úl musí simulovat dutinu stromu.
Jediné, co si jako včelaři diktujeme, je počet plástů.
Včely mají snahu stavět křivě.
My jim vnutíme kolmou stavbu.
Břit na spodní straně horních louček bude vodítkem pro stavbu nových plástů.
Včelí dílo musí být rozběrné pro případnou kontrolu veterinární správy.

Jak na roztoče?
Na roztoče nejlépe mechanicky.
Pro zastavení roztoče je účinné přerušení jeho rozmnožování.
Ideální je zasáhnout v době rozvoje.
To je doba, kdy je v úlu med a tehdy jinak než mechanicky zasáhnout nelze.
Vyřezáním plodu odstraníme roztoče v buňkách a třeba práškovým cukrem na včelách.

Jak ale rozvoj roztoče přerušit?
Odstranění všeho plodu z úlu!
Stačí odříznout plodové plásty těsně pod medovými límci.
Med v úlu zůstane a nový roztoč se už nenarodí.
Včely při snůšce nemusí krmit plod a o to víc donesou.
Vůbec se nerojí a v době po první snůšce jich není přespříliš.
Divoké plásty se snadno vyřezávají a hlavně jsme nemuseli investovat peníze za mezistěny.
O to snadněji jdou vyřezat a zahodit do kompostu.
Je to prosté a nezvyklé.
Nic pro rutinéry.

Medobraní
Celý fór je v nových plástech.
Med totiž v novém díle nedrží.
Nové voňavé plásty z nového vosku dáme do kbelíku a rozřežeme na prach, tedy na jemné kousky.
Pak přes hrubé síto necháme med vytéci.
Věřte, že vyteče téměř vše. (Ze starých plástů s košilkami nevyteče téměř nic.)
Při větším množství pomůže lis na ovoce.
Všechny plásty staví včely každý rok znova a znova.
Kvalita lisovaného medu z divokých plástů je vždy nesrovnatelná s běžným medem.
Včelám necháváme polovinu medu na zimu a polovinu si necháme.
Vychází to průměrně cca 5-10 kg/úl pro včelaře.

K čemu je to dobré?
Umožňuje to chovat včely téměř každému.
Nepotřebujeme drahé stroje, jako např. medomet.
Nepotřebujeme medárnu na ty stroje a nepotřebujeme ani sklady souší a rámků.
Ani odvíčkovací stůl.
Potřebujeme jen velké vědro a síto na med.
Sami doma používáme hrnec se sítem na těstoviny.
V anglicky mluvících zemích takovému včelaření říkají “Backyard Beekeeping”.
Znamená to zhruba včelaření kdekoli v koutě za barákem.
To je totiž moc důležité.
U každého domu by měly dva tři úly stát.
Zákon už to dávno nenařizuje.
Zdravý rozum ale velí.
Obří farmy, čítající stovky včelstev, jsou podle mého stejně hloupý nápad, jako obří supermarkety. Drobné včelaření jednoduchým způsobem je skutečně k užitku nás všech.
Celoplošné zavčelení je cílem bezrámkového včelaření.

Václav Smolík

Populární příspěvky z tohoto blogu

Úvodem